Komentáře uživatele kali.4

kali.4

kali.4 zprava

Napsat uživateli zprávu

oblíbený

Přidat uživatele do oblíbených

  

Řadit dle:   Názvu filmu   |   Od nejnovějších

Počet komentářů: 321
Království prstenu (Ring the Nibelungs)
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 12.2.2009
Předloha, kterou je první   část eposu Píseň o   Nibelunzích, je sice drobet   odlišná (obzvlášť to   „vyvražďovací“ finále   si tvůrci kompletně   vymysleli, což ale nevadí,   naopak se do filmu skvěle   hodí), ale scénáristy bych   za to rozhodně nekamenoval a   spíše bych jim pogratuloval   za zdařilé poupravení   některých motivů (i když   si myslím, že například z   mnohokrát zmiňovaného   kontrastu mezi křesťanským   a pohanským světem se dalo   vytěžit více). Píseň o   Nibelunzích je totiž děsný   mišmaš, kde si člověk   téměř jakékoli   národnosti, ať už   německé, nebo maďarské,   najde to svoje a ve filmovém   zpracování něco prostě   vypustit musíte. Ačkoli   režijně to není žádný   extra zázrak (kdo by taky   sypal miliony eur do   televizního filmu?), triky   jsou docela příjemné   (obzvlášť drak se mi   líbil), často chytře   maskované temným   prostředím plným   všelijakých stínů, navíc   nechybí ani „seversky   chladný“ kamerový filtr,   který umocňuje už tak   zdatně vykreslenou, mýty a   legendami načichlou   atmosféru. Písně z titulků   a hudba, kterou složil Ilan   Eshkeri, se mi také moc   líbily, stejně jako   některé kamerové nájezdy.   Ale za největší   překvapení a klad beru   herecké výkony, které jsou   na TV film rozhodně   nadstandardní (Benno Fürmann   v hlavní roli válí, podle   mě byla ale nejlepší   Kristanna Loken – krásná   Islanďanka s pečlivě   skrývanými city, plus   sympatický Max von Sydow v   pozici klasického   mentora).
Takhle, jak   jsem to ze sebe vysypal, to   vypadá téměř na konkurenci   pro Pána prstenů, což   Království prstenu rozhodně   není. Občas by si ale   producenti měli lépe   rozmyslet, které filmy uvést   do kin a které naopak z fleku   poslat do videopůjčoven.
Krása na scéně (Stage Beauty)
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 16.2.2009
„Exil je strašná věc,   obzvlášť když víte, kde   je Vaše místo.“ Tak to   řekl Rupert Everett moc   pěkně a skvěle vystihnul   situaci hlavního hrdiny.   Krása na scéně, to je   dramatická one man show   Billyho Crudupa, který ve   zlomovém bodě své existence   netuší, kým je a kam   patří. Pod pozlátkem ze   zmalovaných obličejů a   lehkých gest se skrývá   tragický příběh   nešťastného muže, který   výstižně doplňují   kousavé ironické poznámky   vedlejších postav. Tomuto   příběhu však chybí   dílčí zvraty, skutečně   dramatické momenty a hlavně   originální nápad. Než   přijde vynikající,   emotivní závěr, sledujeme   pouze hlavního hrdinu,   potácejícího se od ničeho   k ničemu, přičemž je Vám   jasné, že po šaškování   na vrcholu může přijít   jedině pád a po pádu opět   jedině vrchol, a mezi tím je   jen vata, dějová trhlina,   kterou pozvedávají   především vynikající   herci – v první řadě   Billy Crudup (někde na   pomezí mezi mužem a ženou),   v jeho stínu pak sympatická   Claire Danes a úžasný král   v podání originálního   Ruperta Everetta.
Kriminálka Las Vegas (CSI: Crime Scene Investigation)
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 24.7.2007
Las Vegas má oproti svým   následovníkům z New Yorku a   Miami několik výhod –   jednak bylo první a přineslo   tudíž neokoukané   vyšetřování, pěkné   kamerové nájezdy a také   drobet toho ponaučení, a   jednak nabízí   nejsympatičtější partu   téměř normálních lidí, v   čele s charismatickým   Petersenem, přičemž se jim   do práce i sem tam   přimíchá soukromí (ale ne   zase tolik jako německým   rivalům :-)) a postavy se   nám tím přiblíží, ne   jako u sterilní newyorské   skupiny. Některé díly   navíc přináší značný   thrillerový náboj a lahodný   naturalismus. Samozřejmě,   že se časem všechno okouká   a případy + praktiky se   opakují, ale to je u   seriálů přirozené.
Kronika mutantů (The Mutant Chronicles)
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 17.2.2009
Těžko se pracuje s filmem   bez scénáře. The Mutant   Chronicles sází na   nekompromisní krutost, krev a   stylizované ztvárnění   hodně divného   postapokalyptického světa   ala Svět zítřka, kterým   pravděpodobně maskuje   nevelký rozpočet. Ale i   když se mi převážně   béčkoví herci líbili   (obzvlášť pro německého   chameleona Benna Fürmanna   mám slabost), oceňuji   přímočarost a   nekompromisnost, s jakou se   přistupovalo k látce, a i ta   vizáž měla něco do sebe,   tak scénář (kámen úrazu)   byl tupý a stereotypní,   dějové skoky nepochopitelné   a střih takový nějaký   divný až nevhodný. Škoda,   ale z tohoto námětu snad ani   víc vytěžit nešlo.
Kruh (The Ring)
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 13.1.2008
Film, který sází spíš na   intenzivní thrillerovou   atmosféru než na (pro   dnešní dobu tolik typické)   „lekačky“. Neoriginální   a místy trochu zmatená, leč   zajímavá a přitažlivá   detektivní zápletka,   brilantní kamera, bezvadně   zvolené filtry,   charakteristická hudba a   výteční herci (výborný   chlapec David Dorfman i   minulostí pronásledovaný   „pološílenec“ Brian Cox)   v čele s krásnou a   sympatickou Naomi Watts.   Snímek má své minusy, ale   některé scény jsou   skutečné majstrštyky a   snímek jako celek působí   velmi kompaktně, neboť Gore   stále drží laťku vysoko a   v průběhu se vůbec   neodklání od SVÉHO   filmařského stylu. Opravdu   napínavé a atmosférické.
Krvavá sklizeň (The Reaping)
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 9.12.2007
Horor s Hilary Swank, ve   kterém coby satanův   zplozenec účinkuje   „terabithiánské“ děvče   AnnaSophia Robb? Ano, chtěl   jsem snímek vidět. A dočkal   jsem se slušné filmařiny.   Nečekejte napjatou atmosféru   od začátku do konce, kdy   minutu po minutě trnete   hrůzou; zde je valná   většina situací založena   na prostém, ale efektivním   principu ‚chvilka napětí   -> úlek a šok‘.   Nicméně atmosféru snímek   má (občasný pocit, že to   městečko a to, co se zde   děje, není úplně OK) a   vizuální stránka, i co se   týče efektů, má něco do   sebe (krvavá řeka, šílené   krávy, kobylky, kam se   podíváš, atd.). Ale   scénář je víceméně   povrchní a neobjevný a co se   týče „překvapivého“   závěru, tak nevím, nevím.   Kdo mě však nezklamal, byly   výše zmíněné dámy. Také   díky nim se jedná o jakž   takž nadprůměrný horor.
Krvavý diamant (Blood Diamond)
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 5.6.2007
„Myslíš si, že jsem   ďábel. Ale to jenom proto,   že žiju v pekle.“   Úžasně úderné a naprosto   funkční. Zwick filmy   podobného ražení umí, což   ukázal například Poslední   samuraj, který zdařile   mísil exotiku, politiku, akci   a syrové emoce. Krvavý   diamant – silné scény   plné naturalismu a napětí   jsou vzápětí střídány   neskutečně svižnou akcí   (zvlášť poslední útok   helikoptéry – taková   akční sekvence mi už hodně   dlouho chyběla), k níž nám   vyhrává dynamická a velmi   příjemná hudba Jamese   Newtona Howarda. DiCaprio v   nelítostně dobrodružné   roli se předvádí jako   drsný a přirozený akční   hrdina, po jeho boku ještě   přirozenější Djimon   Hounsou, s nímž úspěšně   a hluboce sdílíme osobní (a   vlastně i národní)   tragédii. Krásná Jennifer   Connelly svoji lehce   idealistickou roli zvládla na   jedničku. Prakticky nemám,   co bych vytknul. Závěr není   zbytečně tragický a   Leonardův konec je doopravdy   dojímavý.
Kull Dobyvatel (Kull the Conqueror)
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 8.7.2007
Opičárna největšího   kalibru, která si bere něco   z Barbara Conana a něco   odněkud jinud. Příběh je   prázdný a hloupý, to   bezpochyby, efekty k   uzoufání a při finálním   zjevení ústřední   příšery se nejspíš   pozvracíte. Kevin Sorbo ale   nehraje stupidně ani   nevýrazně, a občas se i   zasmějete buď   neuvěřitelné hlášce   („Co to tady smrdí?“   „Já to nejsem.“ „To   já!“), nebo kopírování   dialogů z jiných filmů   („Poslyš, co máš s tím   knězem?“ „Je to můj   bratr.“ – nepochybná   inspirace Star Wars).   Nejdůležitější tedy je,   že je to stravitelné.
Kupec benátský (William Shakespeare's The Merchant of Venice)
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 15.11.2007
Kupec benátský se zcela   právem řadí k vrcholným   Shakespearovým komediím,   kombinuje mnoho motivů,   představuje charakterově   zajímavé postavy, které se   vymaňují ze zaběhnutých   stereotypů, a je v každém   období aktuální. Proto jsem   se obával filmové podoby –   jednak toho, že film bude   hodně dlouhý a nezáživný,   jednak toho, že některé   motivy zůstanou pouze   nakousnuté či   přinejhorším úplně   přehlédnuté, jednak toho,   že postavy budou diváky   nepochopené.
Už   herecké obsazení ale   předpovídá, že se tato   adaptace neztratí v davu.   Ústřední čtveřice je   výtečná, tedy hlavně Al   Pacino, který dokáže být   neústupný i odpudivě   krutý, stejně jako   upřímně lidský a   pochopitelný. Každá scéna,   ve které se objeví, je ryze   jeho. Výprava, kulisy,   kostýmy, hudba, to všechno   skvěle dokresluje atmosféru.   Podle mne je ale největším   triumfem právě úspěšné   zachycení všech podstatných   motivů a charakterů, trefné   prolínání humoru a tragiky   a fakt, že nám toto   zpracování MÁ STÁLE CO   ŘÍCT. Je zajímavé, že   tvůrci zachovali většinu   dialogů, navíc v původní   veršované podobě, což   vůbec není na škodu.
Nemám, co bych dodal.   Stále jsem sice omílal to   samé, ale u takhle povedené   adaptace, která nepůsobí   ani trochu strojeně, jsem   zkrátka neměl na vybranou   :-)). Vždyť jenom soudní   přelíčení je vrcholně   emotivní a bezmála   nezapomenutelné.
L.A. - Přísně tajné (L.A. Confidential)
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 10.7.2008
Další z vynikajících   kriminálek ze „zlatého   období“ let devadesátých,   která nabízí inteligentní   a velice nápaditý scénář   (Brian Helgeland + Curtis   Hanson = geniální kombinace)   a neuvěřitelně   propracované a rozličné   charaktery –   nejsympatičtější postavou   byl pro mne nekompromisní   tvrďák Russella Crowa,   jehož pohnutky byly poměrně   jasné a odhadnutelné,   nejzábavnější pak hejsek   Kevina Spaceyho a   nejzajímavější a   nejtajemnější kariérista   Guye Pearce (tato ústřední   trojice se skvěle doplňuje a   předvádí jedny ze svých   nejlepších hereckých   výkonů); ohromně mne   potěšil James Cromwell,   třešinkou na dortu byly   ironické a zábavné   komentáře Dannyho DeVita.   Konfrontace, ke kterým mezi   postavami dochází, patří   vůbec k tomu nejlepšímu, co   film nabízí, a leckdy budete   náramně překvapeni, jak se   vztahy mezi nimi vyvíjí a   mění. Není, co dodat.   Masterpiece.
Labyrint lží (Body of Lies)
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 3.2.2009
Já nevím. Je to slušně   natočené, ale takové   nemastné-neslané. Některé   fragmenty jsou úžasné, jako   například úvodní akce   proti teroristům nebo   přestřelka v iráckých   horách. Na bojišti je Ridley   zkrátka pořád pekelně   silný v kramflecích. Jakmile   ale opustíme Irák, který   má navíc pěkné lokace,   stane se z toho po stránce   scénáře sice nápadité,   ale jinak zbytečně ukecané   politické drama. I dále se   ale najdou světlé momenty   (rvačka se psy, finální   konfrontace) a herci jsou   bezvadní. Mezi nimi vyniká   obzvlášť Mark Strong,   který podává stejně jako v   RocknRolla naprosto   fantastický výkon a patří   k největším tahákům   filmu.
Láska podle předlohy (The Jane Austen Book Club)
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 27.9.2009
Občas neuškodí nějaká ta   pozitivně vyznívající   romantická injekce.   Každopádně se nejedná o   tuctové romantické drama   (takové bych rozhodně   nehodnotil tak vysoko), na to   je tu až příliš mnoho   charakteristických prvků.   Český název je absolutně   matoucí – jednak když už   si tvůrci neodpustili tu   „lásku“ a   „předlohu“, tak nikoli   „láska podle předlohy“,   ale spíš „předloha podle   lásky“, i když to zní   pitomě. Hrdinky (a hrdina) si   totiž vybírají knihy na   základě podobnosti s jejich   vlastními životními osudy,   ale také zpětně promítají   své milostné zkušenosti do   románů, které čtou a o   nichž vzápětí referují   (stejně tak to zajisté   činila i autorka, když svá   díla vytvářela, předloha   je proto jen odrazem   skutečnosti), a to vše tak   vtipně a výstižně, že   tvůrce nemůžu vinit z   nějaké umělosti či   násilné šroubovanosti. A   nejen proto, že hlavní kruh   postav je bez výjimky skvěle   zahraný a chemie mezi členy   i nečleny klubu (hlavně   Maria Bello + Hugh Dancy)   funguje na jedničku, ale   protože fyziologie vztahů,   jak ji vidí a prožívají   především ženské hrdinky,   výborně koresponduje s   parafrázemi knižních   motivů, za což můžeme   poděkovat netuctovému   scénáři. Všechno je tu   viděno ze ženské   perspektivy, stejně tak je   zde minimum scén (kdoví,   jestli vůbec nějaká), v   nichž by byl polapen muž jen   sám se svými myšlenkami (a   když už Hugh Dancy sedí   osamocen u počítače a   dumá, tak přitom chatuje se   svou sestrou a svěřuje se   jí s každou myšlenkou).   Proč? Neboť snad ani   samotná Jane Austen   nevěděla, jak se chlapi   chovají v soukromí, třeba u   půllitru piva s kámoši, že   často nadávají, hlasitě se   chechtají a nevhodně se   vyjadřují na účet   něžného pohlaví. Její   pohled byl hodně zkreslený,   ona to věděla, a proto v   souladu s vlastními   zkušenostmi vídáme v   jejích dílech muže pouze ve   společnosti žen a nikdy jen   tak o samotě s cigárkem u   baru ;-)).
Pokud již   máte s knihami této autorky   nějaké zkušenosti (tím   lépe, pokud jste jejími   fanoušky), možná získáte   inspiraci, protože co   člověk, to názor a   odlišný pohled na svět.   Pokud její díla neznáte,   tak to vlastně moc nevadí.   Tento film je totiž o Jane   Austen a jejích knihách jen   částečně. Když budete   pečlivě poslouchat argumenty   jednotlivých postav, tak i   bez znalosti Pýchy a   předsudku či Mansfieldského   panství lehce zjistíte,   jaký je každá z filmových   postav člověk, o což tady   především jde, a nakonec   není problém zhlédnout   nějakou adaptaci v televizi   či na DVD, pokud tedy   nehodláte číst přímo   knihu; myslím, že skoro   všechny autorčiny romány   byly zfilmovány. Je zde sice   možnost, že Vám jisté   paralely mezi příběhy   románových postav a těch   filmových uniknou (což se   může stát i věrnému   fandovi), ale většinu z   těch do očí bijících Vám   postavy samy vysvětlí.
Legenda o slavném návratu (The Legend of Bagger Vance)
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 25.11.2007
Film Roberta Redforda o   hledání vlastní identity,   tedy toho „správného   švihu“, je natočen velmi   citlivě a místy až   poeticky, navíc nepostrádá   humor ani dramatické   okamžiky. Jistě se zde najde   několik patetičtějších   momentů (film k tomu silně   inklinuje), ale to nevadí.   Filozofické úvahy ani   životní moudra nepůsobí   vůbec uměle či násilně,   naopak, skloubení golfové   hry s problematikou   zbloudilého člověka, jenž   se snaží znovu objevit   ztracené ideály a současně   nalézt tu správnou cestu   životem s pomocí   „praktického filozofa a   rádce“ Baggera Vanceho,   který je nám skvělým   průvodcem, dopadlo   výtečně. Velký podíl na   tom samozřejmě má   výborná, na city hrající   hudba a trochu odlehčená a,   dalo by se říci, i magická   atmosféra.
A   mimochodem, Matt Damon je sice   velmi dobrý, ale je to pouze   "polobožský" Will   Smith, který dělá film   tím, čím ve skutečnosti   je.
Let Fénixe (Flight of the Phoenix)
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 30.8.2009
Pozor, komentář obsahuje SPOILERY
Celkově dost hloupý a   jednoduchý film s hodně   chatrnou dějovou kostrou.   Vytáčela mě spousta   nahodilých a prvoplánových   komplikací, kterými   scénáristé častovali   hlavní hrdiny, tj.   „nejdřív na ně sešleme   písečnou bouři, potom   třeba elektrickou bouři,   potom necháme vybuchnout pár   barelů s benzínem, ještě   nějací ti nepřátelští   domorodci a pak už třeba   můžou letět domů“, a   též mě mrzí naprosto   nevyužité možnosti, které   měli tvůrci k dispozici –   žádná pořádná beznaděj,   žádná paranoia, případně   žádné halucinace či   schizofrenní momenty,   žádné pořádné hádky,   které by poodhalily   charaktery postav, žádný   boj o vodu, o potraviny, o   zdroje elektrického napětí,   ...
Ale abych jen   nekritizoval, je to celkem   pohodička, všichni jsou   zpocení, zaprášení a   špinaví od oleje, občas   vypouštějí nějaké ty   slušné hlášky, do toho si   zpívají a ukazují svaly,   případně sem tam zahučí   bruska, ozve se výstřel z   pistole nebo zazní slušná   hudba. Ale varuji Vás, jednou   ano, ale víckrát ne!
Letopisy Narnie: Princ Kaspian (The Chronicles of Narnia: Prince Caspian)
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 11.9.2008
Film, který absolutně   postrádá děj. Tedy,   nějaká ta zápletka tu je,   ale stačí akorát tak na to,   abyste s ní utáhli nějakou   televizní pohádku, a ne   téměř dvě a půl hodiny   dlouhý fantasy film. Druhé   Letopisy těm prvním   jednoduše nestačí a   překonávají je jedině v   akčních scénách, které   jsou vedle hudby (která je   však až příliš   pompézní, takřka totožná   jako v prvních Letopisech a   navíc některými motivy   velice připomíná   předchozí skladatelovu   tvorbu, obzvlášť   Království nebeské)   jediným kladem snímku,   neboť peněz schrastili   tvůrci habaděj a naštěstí   je to vidět. Avšak ani ty   akční scény nedokáží   pořádně zaujmout, pokud z   nich poskládáte celý film   (pokud tedy nejste zrovna   Greengrass), všechny navíc   natočíte úplně stejně a   „prostory“ mezi nimi   vezmete jen tak hákem,   protože „důležitá je   přeci jen ta řežba, zbytek   nikoho nezajímá“. Co se   týče inovací, žádné   prakticky nečekejte.   Sympatického fauna v podání   Jamese McAvoye nahradil méně   sympatický Peter Dinklage,   lev s hlasem Liama Neesona se   z jakž takž uvěřitelného   mentora změnil v   prostoduchého šiřitele   levných mouder, řada postav   je tu totálně k ničemu   (což nejvíc zamrzí u   hlavního hrdiny s tváří   Bena Barnese, který kromě   toho, že podobně jako   kvarteto dětí nic moc   nepředvádí, nehraje v   samotném vyprávění skoro   žádnou roli a film by se bez   něho obešel) a i přes snahu   o „drsnost“, která je   vyjádřena téměř   neutuchajícími souboji,   desítkami mrtvol a   „nezbytnými oběťmi“,   které s sebou válka   přináší (tím myslím ty   kentaury a minotaury, kteří   zůstali uvěznění v   pevnosti), je film skoro   naivnější než minule. K   tomu si připočtěte to   strašlivě okaté   kopírování Pána prstenů   (nejvíc mne praštilo do   očí v samotném závěru,   kdy děti skrze jakýsi   stromový portál odcházely   zpět do říše lidí) a   triumf nezajímavosti je   dokonán.
Pokud to   shrnu, tak nové Letopisy   zaujmou pouze audiovizuální   stránkou a do jisté míry   akcí (peníze jsou skutečně   vidět), což je tentokrát   zatraceně málo. V   případě, že je tento film   věrný předloze, musí být   kniha neskutečně nudná.
Lidé z Dalarny (Masjävlar)
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 25.6.2009
Tradice a usedlý život na   venkově kontra člověk z   města tzv. „globálního“   typu. Zprvu hořkosladká, s   ubíhajícími minutami   spíše hořká exkurze   panoptikem charakterů, jaké   u nás doma tak docela   neznáme. Lidé na severu   Evropy jsou jiní a v tomto   názoru mne utvrzuje jeden   skandinávský film za   druhým. V tomto   dramatu/komedii jsou snad   všechny postavy oškliví   maloměšťané, většinou   nesympatičtí (obzvlášť   chlapi jsou šerední   tragédi) s problémy obecně   rodinného charakteru –   někdo umře, někdo se   rozvede, někdo má depresi z   toho, že celá váha světa   (tedy rodiny) leží jen na   jeho bedrech, někdo se hádá   s příbuznými, a tak to jde   dál. Jedinou výjimkou je   velmi pohledná hlavní   hrdinka, která se dávno   přestěhovala do velkoměsta   a tak nějak se identifikovala   s archetypem tamních   obyvatel, těch z vyšších   vrstev, kteří pracují v   kancelářích a po práci   vymetají bary, a kteří jsou   všude stejní, u nás i v   Americe. Jedinou věcí,   která spojuje ji a lidi z   Dalecarlie, jsou rodinné   problémy, které jsou ovšem   pro zdejší lidi osudové.   Film tak názorně ukazuje,   jaké by to bylo, kdybych se   například já sám, floutek   z města, sebral a vyjel si na   švédský venkov, kde bych   měl například dávno   ztracené příbuzné. Škoda   jen, že finále vyznívá   nemastně neslaně. Jasně,   koukal jsem jako puk, protože   jsem byl skutečně   překvapen, ale jde trochu   proti předchozímu   vyprávění.
Obecně   řečeno skromně natočený,   nenápadný film, který ale   rozhodně má co nabídnout,   obzvlášť nám, exotům z   teplých urbanizovaných   krajin ;-)).
Loupež po italsku (The Italian Job)
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 1.8.2008
Bylo pro mě docela zajímavé   a netradiční vidět zase   jednou Edwarda Nortona v   mainstreamovém snímku.   Nicméně toto je kvalitní a   inteligentní mainstream,   správně odlehčený,   zábavný, stylový a také   pekelně dobře obsazený.   Něco jako Dannyho parťáci,   kteří jsou však trošku   někde jinde (asi o stupínek   výš, nicméně musíme brát   v úvahu, že tento film je   skutečně v první řadě   mainstream). The Italian Job   mě bavil před lety v kině,   poté ve škole a na DVD a   samozřejmě i v televizi. A   rád se podívám ještě   jednou ;-).
Magnolia
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 31.1.2009
Co je příčinou našich   trápení? Co nás dohání k   šílenství? Co nás stresuje   takovým způsobem, že už to   jednoduše nemůžeme   vydržet, až vybuchneme v   neřízený cholerický   záchvat? To lidé,   všelijací lidé v našem   okolí a především ti,   které nejvíce milujeme. A   jak lze dosáhnout klidu a   spásy? Opět   prostřednictvím těch, jež   milujeme. Cesta za vykoupením   je ale zatraceně složitá a   může se stát, ba se i   mnohdy stává, že v   okamžiku prozření, který   vždy na nově nastoupené   cestě, která má náš   život změnit k lepšímu,   přijde, nás paradoxně náš   vlastní zdravý rozum   přivede na bizarní   křižovatku absurdity, z   níž není návratu a na   níž se tiše a nenápadně   střetávají osudy navzájem   cizích lidí. Pokud ovšem...   A tady přichází zlomové   „ale“, okamžik, kdy P. T.   Anderson diváka doslova a do   písmene drtí, neboť to, co   přijde, nelze dost dobře   předpokládat, pouze v   osudný moment s otevřenými   ústy sledovat. Má cenu   vůbec rozebírat herecké   výkony? O tom, že Cruise zde   podává možná nejlepší   výkon kariéry a právem   lapal po Oscarovi (a jen   taktak, že jej nezachytil),   že Philip Seymour Hoffman a   Julianne Moore jsou úžasní   jako vždy a že William H.   Macy je smolař k pohledání,   netřeba diskutovat. Mnohem   zajímavější je například   fakt, že John C. Reilly zde   od samého počátku podává   naprosto fantastický a   typově zcela přesný výkon,   za který bych ho spolu s   Tomem také nominoval na   zlatou sošku. Skvělá je   také kamera, obzvlášť   pokud se jedná o   detailnější záběry na   obličeje, a střih. Scénář   by měl dle mého také sedět   skoro každému, neboť je na   rozdíl od jiných, na   symbolech daleko více   postavených snímků značně   doslovný. Moc pěkné,   dokonce bych se nevyhýbal ani   označení „malý filmový   klenot“.
Majestic (The Majestic)
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 26.1.2009
Úžasně naivní a   sentimentální film, který   přesně modeluje vlastní,   jedinečný svět, v němž   všechno, každá scéna,   skvěle sedí. Funkční od   pestrého vizuálu přes   dojímavou hudbu po výborné   herce, kteří jako by tehdy   skutečně žili (Jim Carrey   se mi tentokrát trefil do   noty a jeho „obličejové“   herectví naprosto přesně   koresponduje s filmovou   atmosférou, Martin Landau se   v daném okamžiku – v   okamžiku naděje – dokonale   proměnil ve velké dítě, a   Laurie Holden je svým   hereckým projevem i   vzezřením skutečnou ženou   oné doby). Filmu v mých   očích vůbec neškodí   delší stopáž a celé mi to   uteklo jako voda. V   očekávaném vrcholu snímku,   kdy dochází k přímé   konfrontaci čistých a   ctnostných ideálů na   straně jedné a skutečného   obrazu 50.let na straně   druhé, samozřejmě vše   opět probíhalo tak, jak jsem   předpokládal, to mi však   nemohlo zabránit v tom, abych   byl naprosto spokojený. A ten   závěr, panečku! Jak   říkám, všechno skvěle   sedí. Dnes mne zcela ovládly   pocity z tohoto   osvěžujícího filmu.
Maverick
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 14.4.2007
Co slovo, to perla. A to   zejména v Melově případě.   Vykutálená Jodie Foster,   slizký Alfred Molina,   skvělý scénář, parodicky   westernové prostředí a   opilí indiáni to jistí.   Perfektní je ten závěr ve   vaně, tedy ve vanách :-)).
Mazaný Filip
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 10.3.2007
Film velmi trpí nedostatkem   originality, je tudíž   značně klišovitý a   neustálá přirovnání   Tomáše Hanáka ("žena   vypadala jako ..." apod.)   mě pomalu přiváděla k   šílenství. Škoda také   těžkopádného tempa, na   druhou stranu vykreslení   města se mi celkem líbilo a   někteří herci nebyli   špatní. Nakonec můžeme   být celkem spokojení,   protože máme daleko horší   parodie (viz pan režisér   Soukup).
Medvídek
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 6.10.2007
Medvídek asi leckoho   překvapí dost mírnou   tragikomičností, která je   (nečekaně) neustále   odlehčována a nejde   příliš pod povrch.   Medvídek je lehký. Pobavil   mne narážkami, nápaditostí   a řadou zábavných scének.   Rozhodně nečekejte variaci   na nezapomenutelné snímky   <i>Musíme si   pomáhat</i> či   <i>Pelíšky</i>   (ačkoli režisér rozhazoval   superlativy, kudy chodil), já   jsem si film užil jako   nevtíravou, úsměvnou a   velmi dobře obsazenou   konverzaci, která sice   postrádá úderné momenty a   širší propracovanost a   dramatičnost vztahové   roviny, téměř po celou dobu   jsem se ale (minimálně)   usmíval. Nelituji a jsem   potěšen.
Merlin
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 10.3.2007
Pohádka o jedné veleznámé   legendě s řadou kvalitních   herců, příjemnou   atmosférou a mýtickým   kouzelníkem alias Samem   Neillem v hlavní roli.   Samozřejmě, že se jedná o   čajíček oproti   naturalistickému Excaliburu,   ale film se pořád drží   známých (ne)skutečností a   je pro mne daleko lépe   stravitelnější než jeho   starší bratranec. Navíc byl   vysílán pouze v televizní   produkci. Moje   nejoblíbenější   zpracování příběhu o   Excaliburu, i když tak   úplně o Excaliburu není.
Michael Clayton
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 6.2.2008
Skvělý analytický úvod a   mocný finiš s velmi silnou   závěrečnou čtvrthodinkou.   Zbytek je „pouze“ mrazivý   a reprezentuje přesně to, co   si představuji pod pojmem   „kvalitní drama z   prostředí justice“,   čemuž vydatně pomáhají   George Clooney, Tom Wilkinson   a Tilda Swinton, kteří   občas dokáží vygradovat   dialogy až do nesnesitelné   míry a navíc dají svým   charismatem vyniknout   zajímavým detailům (George   a koně), a monotematická   hudba, která přesně   dotváří onu stísněnou a   odcizenou atmosféru šedého   světa sterilních hal a   žulových soch. Gilroy jen   potvrzuje, že ne náhodou je   právě on scénáristou   „bourneovské“ trilogie.   Jasný adept na zlatou sošku   přinejmenším za herecké   výkony. A tentokrát   skutečně nepřeháním (a   když, tak pouze trochu :-)).
Millerova křižovatka (Miller's Crossing)
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 23.9.2009
Hodně osobitý, černým   humorem nasáklý film, který   mě několikrát silně srazil   do kolen, ať už technicky   výborně natočenými   scénami, nervy drásající   atmosférou, nebo úžasně   vtipným humorem, díky   kterému by si člověk sem   tam myslel, že se dívá   spíš na parodii. Gabriel   Byrne je ve své roli   jakéhosi stoického   consigliereho úžasný, i   když ho asi místy budete   upřímně nenávidět. To ale   příliš nevadí, obzvlášť   v případě filmu, v němž   je tou nejsympatičtější   postavou cholerický, rádoby   zásadový a tělesnými   proporcemi na porážku   vykrmeného vepře   připomínající mafiánský   boss. Nicméně všechny   postavy, jakkoli je jejich   morálka pokřivená, jsou   obsazeny a zahrány naprosto   skvěle. Můj   nejoblíbenější Coenovic   film.
Mission: Impossible
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 14.4.2007
Solidní špionážní   thriller s příjemnými   hi-tech vymoženostmi, jeden z   prvních svého druhu. Ačkoli   jsem se chvílemi utápěl ve   všech těch převlecích a   dějových kličkách, velmi   dobře jsem se bavil. Musím   vzít v úvahu několik dnes   již legendárních skladeb z   celkově vydařeného   soundtracku, početné   množství originálních   scén (které v budoucnu   scénáristé zdatně   kopírovali) a sympatický   výkon Toma Cruise.
Mission: Impossible III
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 17.6.2007
Po klišovité a nereálné   „dvojce“ přichází   realistická a promyšlená   „trojka“, provedená   téměř v Greengrassovském   stylu. Tom Cruise je   tentokrát bezmála   stoprocentní, navíc sem tam   propocený, pomlácený a   zoufalý, jako bonus ještě   zamilovaný tak, že mu to   naprosto věříte. Více než   zdatným protivníkem mu je   charismatem sršící Philip   Seymour Hoffman (dle mého   jeden z   nejcharismatičtějších   padouchů stříbrného   plátna; scéna, v níž   počítá do deseti, je   nezapomenutelná), jenž   suverénně válcuje Ethanovy   minulé soupeře. Za zmínku   určitě stojí i nezbytný   hláškující černoch v   podání Vinga Rhamese a   Jonathan Rhys-Meyers, který   navzdory minimu prostoru   názorně předvádí, jak má   vypadat skutečné herectví.   Je výborné, že si Abrams na   těch správných místech   utahuje z klišé, obzvlášť   závěrečné   "objímání" asi   leckomu vyrazí dech (proto tu   scénu tak zbožňuji ;-)).   J.J. zkrátka vykouzlil   vynikající a efektní   akční podívanou se   skvělými nápady,   adrenalinovými sprinty a   atmosférou, jež Vás udrží   před   obrazovkou/displejem/plátnem   až do naprostého konce. Je   to prostě jízda.
Mizerové (Bad Boys)
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 20.7.2008
Podle některých jeden z   nejlepších akčních filmů   devadesátých let (nikoli   podle mne) paradoxně   nenabízí tolik efektní   akce, kolik byste čekali (Bay   rozpoutá to pravé peklo až   k samému závěru). Co tedy   kromě toho Mizerové   nabízí? No, přeci to, co   Michael umí skoro stejně tak   dobře, jako vrhnout své   hrdiny do víru svištících   kulek – cool hlášky a cool   lidi, kteří ty cool hlášky   vypouští (v tomto případě   dvojici nasraných černochů,   mezi kterou to skvěle   funguje). Trapné je to jen   občas, naopak některé   momenty mne rozesmály tak,   že jsem si je musel pustit   ještě jednou. Scénář je   kupodivu docela nápaditý   (záměna totožností   hlavních hrdinů byl   výborný tah) a ačkoli   samotná detektivní rovina   nestojí za moc, Tchéky Karyo   je pěkně úlisný parchant.   Je evidentní, že Bay chtěl   především pobavit, je však   zvláštní a z hlediska   masové distribuce filmu   určitě na škodu, že   scény, v nichž se vlastně   „nic neděje“, přebíjí   většinu akčních sekvencí   (zachraňuje to alespoň to   finále). Ještě štěstí,   že Michael točí tak   efektně.
Mizerové II (Bad Boys II)
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 1.10.2007
No sakra práce, já jsem se   bavil víc než u prvního   dílu! Je to akčnější a   krvavější, je to   vtipnější, je to   úchylnější, je tam více   sexuálních narážek,   sprostých slov a různých   provokací, zkrátka to je   extrémnější a pro někoho   asi neúnosné. Samozřejmě,   nechybí ani docela trapné   momenty. Mně to ale skoro   vůbec (!) nevadilo. Místy   jsem se neuvěřitelně   řehtal (promiňte mi ten   výraz) a při závěrečné   „demolici“ Kuby jsem   téměř slintal blahem. A   jestliže byl Tchéky Karyo v   jedničce úlisný, Jordi   Molla je až neskutečný   slizoun. Tentokrát jsem   dokonce ochotný přehlédnout   typické „bayovské“   kýčovité záběry, které   mi občas pijí krev.
Mléko strachu (La teta asustada)
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 22.7.2009
Velmi pomalý film, což   potvrzuje velice jednoduchý,   lineární příběh,   natažený do poměrně   dlouhých devadesáti minut, o   tom, že psychické problémy   hrdinky zemřely s její   matkou a ona si to dlouho   odmítá připustit, protože   znásilněná a v důsledku   toho asi i dost netečná a   otupělá (což vyplývá z   úvodního monologu) matka ji   celé dětství dusila svým   traumatem (matka je obětí i   „viníkem“ – zní to   hnusně?). Právě dceřina   zděděná otupělost,   neschopnost vymanit se z   mrtvých vazeb a možná i   trochu lenost začít nový,   skutečný život, jsou   alarmujícími tématy, jimiž   film bije na poplach a která   pravděpodobně zasáhla   válečnou i poválečnou   generaci lidí z Peru.   Celková pomalost je ještě   markantnější s tím, jak   opožděně hrdinka reaguje,   jak jakoby se strachem z   něčeho neznámého váhá s   každým krokem vpřed a jak   se scény opakují (opětovné   otevírání vrat, další a   další cesty domů z práce).   Navíc chybí finální zvrat,   jenž je nahrazen pouze   konečným důsledkem   chování a jednání   ústřední postavy. Toto   všechno určitě spoustu   diváků odradí minimálně   od opakovaného zhlédnutí   snímku, což bylo patrné i   na usínajícím publiku v   sále. Pokud ale zůstanete   pozorní a čerství, tak si   například všimnete místy   nápadité a životné kamery   (závěrečný vítr ve   vlasech a pohled na moře) a   vcelku jednoduché a   širšímu publiku   přístupné symboliky   (shýbnutí se k umírající   matce v prologu vs.   přivonění si k rozkvetlé   květině v epilogu).
Ačkoli mi pomalejší   způsob vyprávění nevadí,   nemám rád samoúčelně   rozvleklé filmy, které   zbytečně protahují   myšlenku a příliš okatě   hrají na divákovy emoce (viz   taktéž karlovarské Camino).   Samoúčelnosti ani okatosti   jsem si ale ZDE nevšiml. Měl   jsem sice sem tam tendenci   zařvat na dívku: „Tak už   tam běž, když na tebe   volají!“, ale vždy jsem se   udržel. Nenudil jsem se a z   finále jsem měl navíc   příjemný pocit. Nejlepší   film (nepočítám   dokumentární kousky), jaký   jsem letos ve Varech viděl.

TV Program

ČT1 - Studio 6 (1994) [TV pořad]

05:59 - 09:00

15 minut již uběhlo
166 minut zbývá do konce

ČT2 - Dobré ráno (1993) [TV pořad]

05:59 - 08:30

15 minut již uběhlo
136 minut zbývá do konce

NOVA - Snídaně s Novou (1994) [TV poř...

05:55 - 08:40

19 minut již uběhlo
146 minut zbývá do konce

Prima - Nad hladinou

05:30 - 06:15

44 minut již uběhlo
1 minut zbývá do konce

Český lev Oscar

Filmová databáze v číslech

Filmů: 161998
Osobností: 655825
Fotografií: 623993
Plakátů: 299883
Obsahů a biografií: 148725
foto

Komerční sdělení

Seznam DVD

Potřebujete si udělat pořádek ve filmech? Tak právě pro Vás je tu tento program.

foto

Filmová škola

Staňte se hercem, herečkou.

foto

Poslední komentáře

Přísaha (2001)

Přísaha
Toto barevné zfilmování se   může líbit mládeži a   ještě k tomu s hvězdou   Nicholsonem, já zůstanu   věrný černo-bílému   formátu filmu Stalo více >

Autor: jarda53

Skippy (1967) [TV seriál]

kde najdu seriál Skippy

Skippy
Ahoj, ráda bych vnoučatům   tento seriál přehrála, mám   na něj krásné vzpomínky,   máte tip, kde ho stáhnout,   vidět? Díky! Hanča :)

Autor: hanca53

Tři chlapi a dáma (1989) [TV ins...

Tři chlapi a dáma
Ale jo, proč ne. Naštěstí   to bylo celé krátké, takže   to vlastně ani nestihlo   začít nudit.

20191222

Autor: Pitryx | Hodnocení: 4 / 10

Past (2020) [TV film]

Zuzana Stivínová

Past
a její herecký výkon opět   zazářil;dá se směle   přirovnat k výkonu seriálu   HBO Pustina.Film je   odvážným počinem pro   režiséra a i pro více >

Autor: Stan.K. | Hodnocení: 10 / 10

Perder es cuestión de método (20...

Perder es cuestión de método
Kolumbijská kinematografie je   u nás vzácná a tak   prostřednictvím režiséra   Cabrery má divák možnost   podívat se na realitu   dnešní více >

Autor: curil | Hodnocení: 5 / 10

Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2020, HyperMedia, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.016/0.006
Partneři:
Hyperreality.cz | Hyperslevy.cz | Hyperinzerce.cz | Bleskove.cz | IQport.cz