Lída Baarová

Povolání:
Rodné jméno:
Ludmila Babková
Národnost:
Narození:
7.9. 1914, Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí:
27.10. 2000, Salzburg, Rakousko
 

 
Životopis (biografie) / Informace:
Dívka v modrém - Lída Baarová, prvorepubliková hvězda obdivovaná i zatracovaná přišla na svět krátce po začátku 1. sv. války do rodiny magistrátního úředníka Karla Babky, spolumajitele firmy Brouk a Babka. Maminka Ludmila se starala o domácnost, ovšem umělecké vlohy zdědily Lída a posléze i mladší sestra Zorka (1921-46) právě po své hudbou a zpěvem nadané matce.

Na dětství, strávené v domě na Letné, vzpomínala slečna Baarová (kvůli zákazu filmování při studiu si zvolila pseudonym po Jindřichu Šimonu Baarovi, rodinném příteli) velmi ráda - volný čas dělila mezi první baletní krůčky, krasobruslení a návštěvy divadla, které jí učarovalo. Třebaže rodiče její volbou nebyli příliš nadšeni, studium konzervatoře jí nakonec schválili. Její blízkou spolužačkou byla Blanka Vedlichová, později známá pod jménem Waleská, jejím obdivovaným profesorem Rudolf Deyl starší a oblíbeným kamarádem ze třídy Rafael Kubelík, pozdější slavný dirigent.

Již v 2. ročníku si mladičkou Lídu vyhlédl režisér M. Krňanský do svého snímku Kariéra Pavla Čamrdy (1931), ve kterém sedmnáctiletá studentka debutovala. Ovšem ani pseudonym identitu neskryl a tak se brána konzervatoře uzavřela, leč dokořán se jí otevřel svět filmu a divadla. Tehdejší prvorepublikové režiséry zaujal její slovanský šarm a krása, výhodou bezesporu byla také znalost jazyků- Lída hovořila plynně anglicky, německy, španělsky a částečně italsky. Po několika menších rolích v dnes již zapomenutých filmech si v r. 1932 konečně "střihla" hlavní a dokonce dvojroli v úspěšné komedii Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, kde jí partnerem byl slavný Vlasta Burian a režisérem neméně slavný Karel Lamač. Baarová prožívala svůj "zlatý věk", točila několik filmů ročně - Funebrák (1932), Madla z cihelny (1933), Její lékař (1933), Grandhotel Nevada (1934), Dokud máš maminku (1934), poznala filmového mecenáše Miloše Havla (strýce Václava Havla), byla představena režisérům zvučných jmen - Vladimíru Slavínskému, Maci Fričovi nebo Janu Svitákovi a s Karlem Lamačem a posléze Karlem Antonem se na kratší čas i citově sblížila.

Není divu, že si pohledné české herečky všimli i v zahraničí a tak se jednadvacetiletá Lída dostala na pozvání nejznámější evropské filmové společnosti UFA poprvé do Berlína, kde vznikl jeden z jejich nejznámějších zahraničních snímků Barkarola (1935). Baarová v něm po boku českého milovníka Rolfa Wanky ztvárnila nejkrásnější ženu historických Benátek a pravděpodobně v tomto snímku okouzlila tehdejšího německého ministra propagandy J. Goebbelse. Při natáčení se mimo jiné potkala také s tamějším populárním představitelem Gustavem Fröhlichem, se kterým prožila téměř 3 roky uměleckého i soukromého života. Evropě již de facto vládl Hitler, v Československu převzal úřad prezidenta po nemocném T. G. Masarykovi Edvard Beneš a fašisté chystali židovské pogromy.

Svět filmu však zasažen nebyl a Baarová šla z filmu do filmu - Muž přes palubu (1935), Komediantská princezna, Švadlenka (1936), Lidé na kře, Panenství (1937). Vztah s Fróhlichem však dostával trhliny, jeho rozvod se vlekl a vytížená herečka navíc po prodělané gynekologické operaci již nemohla mít děti. V průběhu předválečné olympiády v Berlíně (1936) byla šestadvacetiletá Lída představena Josephu Goebbelsovi, tehdejšímu německému ministrovi propagandy. Tehdy mimochodem sportovní nadřazeností nordické rasy silně otřásli američtí černoši, zejména sprinter Owens. Ve dnech sportovního svátku poznala Baarová osobně i samotného Hitlera a po několika setkáních propadla kouzlu "kulhavého ďábla", jak Goebbelsovi přezdívali.

Několik let požívala mladá herečka exkluzivního postavení milenky mocného muže třetí říše, také profesně byla na vrcholu - právě v tomto období se objevila společně se svou mladší sestrou Zorkou v melodramatu Ohnivé léto (1939) a v nezapomenutelné až nadčasové komedii Dívka v modrém (1939), kde suverénně ztvárnila dvojroli komtesy Blanky a studentky Vlasty. Vtipný námět, nádherný kostým, perfekně zvládnutá staročeština a prvorepublikoví herci zvučných jmen dodnes řadí tento kostýmní film pro pamětníky mezi nejoblíbenější. Také historický snímek Maskovaná milenka (1940) přinesl L. Baarové uznání kritiků i pochvalu diváků. To už se však nad její kariérou stahovala mračna, Goebbelsova manželka Magda intervenovala u samotného Hitlera a charizmatický ministr (třebaže v poblouznění uvažoval i o rozvodu) poslechl - česká milenka upadla v nemilost.

Prostá Rozárka v Paličově dveři (1941) a zhýčkaná Tynda z bohaté rodiny v dramatu Turbína (1941) byly labutími písněmi, kterými půvabná Lída prakticky uzavřela svou úspěšnou hereckou epochu. Pochopitelně hrála dál- Pekařka (1942), Mě neoklameš (1943), Ještě žít (1944), ale oproti dřívějším filmům byly tohle pouze štěky, dnes již zapomenuté. Mračna se schylovala nejen nad nacisty a pád tisícileté říše byl neodvratný, ale Damoklův meč visel i nad českými kolaboranty a přisluhovači. Třicetileté herečce veřejnost i branná moc nikdy neodpustily její známost s Goebbelsem a třebaže vyšetřovatelé po válce museli konstatovat, že Lída Baarová nikdy nikoho neudala (na rozdíl od mnoha jejích hereckých kolegů a kolegyň), vymstil se její vztah s německým ministrem nejen jí, ale především blízké rodině.

Na podzim r. 1945, kdy byla mladá žena vazebně vyslýchána, museli jejímu otci v důsledku tuberkulózního zánětu amputovat nohu a její maminka v pouhých šestapadesáti letech zemřela při výslechu na infarkt. Jak Baarová vzpomínala ve své autobiografii Života sladké hořkosti - myslela, že snad už ani hůř být nemůže, bohužel ji však čekala ještě jedna rodinná tragédie. Její mladší sestra Zorka, nadaná, ale i nervově labilní herečka, nevydržela psychický teror, jízlivé poznámky některých kolegů a následný vyhazov z divadla a koncem března r. 1946 spáchala sebevraždu skokem z okna jejich vily na Hanspaulce- bylo jí necelých dvacet pět let...

Po roce věznění, kdy se v závěrečné zprávě konstatovalo, že jediným proviněním Baarové byl milostný poměr s Goebbelsem a to ještě v době předválečné, byla nešťastná herečka propuštěna na svobodu a vánoce 1946 již trávila nejen se svým otcem, ale i Marcelou Nepovímovou, později Babkovou (1919-2005), která se v této těžké době o něj starala. Svátky klidu s nimi prožíval také Jan Kopecký (synovec ministra Kopeckého), na jehož přímluvu vlastně Lídu pustili. Svého o osm let mladšího obdivovatele si Baarová v červenci 1947 vzala a do světa umění se vrátila se zájezdovým loutkovým souborem.

Po únoru 1948 hledala už podruhé svobodu za hranicemi, tentokrát ji i s manželem i přes různé peripetie čekal azyl v rakouském Salzburgu. Několik let hrála menší role ve filmu i v divadle, vystupovala pohostinsky i v Argentině a Itálii, ale manželství s Kopeckým se rozpadlo - oba si našli nové partnery. Druhým manželem kdysi slavné herečky se stal (teprve r. 1969) rakouský lékař Kurt Lundwall (původem z Opavy), se kterým strávila téměř 20 šťastných partnerských let - až do r. 1972, kdy zemřel. Charakterní divadelní role ji potkaly až ve zralém věku, na svou dřívější hvězdnou kariéru však nikdy nenavázala a v r. 1958 rolí matky v dramatu Nebe v plamenech svou uměleckou činnost zakončila.

Po mnoha letech se v Dússeldorfu setkala se svou bývalou láskou Gustavem Fróhlichem, nevzpomínala však na toto setkání ráda. Velmi se sblížila s otcovou druhou ženou Marcelou, která se své herecké kariéry naprosto vzdala a o Lídina otce pečovala až do jeho smrti v r. 1965. Obě ovdovělé starší dámy se několikrát setkaly v Rakousku a po r. 1989 i v Praze, investigativnímu novináři Stanislavu Motlovi se vyzpovídala do knihy Prokletí Lídy Baarové. I podzim svého života trávila osaměle, zahořkle a v říjnu 2000 tato kdysi krásná žena vydechla naposledy. Teprve po smrti se vrátila do své vlasti a je pochována v rodinném hrobě ve Strašnicích vedle všech svých blízkých.

Autor: Angelika2808

Životopis (biografie) / Informace:
Italské období - 1941-1943.

Jak je známo, italské období v herecké kariéře Lídy Baarové bylo spojeno s tím, že nemohla vystupovat v českém hraném filmu a jedinou možností pro producenta Miloše Havla, aby Baarová mohla nadále točit, se jevila Itálie, proto ji také vzal do Benátek v září 1941 na Bienále. Italové se seznámili s filmem „Dívka v modrém" a projevili o angažování Lídy Baarové zájem. Pro Itálii měly tehdy Být zakoupeny celkem čtyři filmy „Turbína", „Dívka v modrém", „Maskovaná milenka" a „Noční Motýl". V samotné Itálii působila česká filmová malá komunita (kameraman V. Vích, umělecký maskér G. Hrdlička a také publicista Svatopluk Ježek - dopisovatel Lidových novin). Ježek v souvislosti s budoucím působením Lídy Baarové uvádí, že za jeho pobytu v Praze ho navštívil Sviták a spolu jednali, jak by Ježek napomohl české herečce s italštinou. Ježek souhlasil a některé fotografie z italského období pocházejí přímo od něho, protože o pobytu herečky informoval časopis Kinorevue. Ještě nedlouho předtím než-li se Baarová ocitla v Itálii, se počalo mluvit o tom, že vytvoří hlavní ženskou roli ve filmu „La Fornarina". Smlouva zněla na tři filmy - dalším měl být film „Grazia" (1943), který nebyl pravděpodobně dokončen a kde hrála vedle Lídy Baarové - italská herečka Luise Fereda. V březnu 1943 se Lída Baarová navrátila do protektorátu a do Itálie se již nevrátila...

Autor: POlYEKRAN

Životopis (biografie) / Informace:
Lída Baarová, vlastním jménem Lidmila Babková, pocházela z pražské podnikatelské rodiny (firma Brouk a Babka). Umělecké jméno si zvolila podle rodinného přítele, spisovatele Jindřicha Šimona Baara.

Studovala na konzervatoři a už od počátku své tvorby se výrazně prosazovala ve filmu. Hrála po boku mnoha významných kolegů, jako byl Hugo Haas (Okénko, Madla z cihelny), Oldřich Nový (Dívka v modrém) nebo Gustav Nezval (Maskovaná milenka).

Patřila k nejkrásnějším herečkám své doby (Vlasta Burian se chtěl kvůli ní rozvést). Během jejího válečného působení v německých ateliérech se do ní zamiloval ministr propagandy J. Goebbles a chtěl kvůli ní opustit svoji ženu a šest dětí, což nakonec na příkaz samotného Hitlera neudělal.

Baarová měla v Německu zakázáno hrát a po válce měla tyto problémy i u nás, právě kvůli stykům s Němci. Odešla se svým tehdejším mužem J. Kopeckým do zahraničí (v Itálii hrála ve Felliniho Darmošlapech).
Její problémy se dotkly celé její rodiny - otec přišel o nohu, matka při jednom z výslechů zemřela na infarkt a její mladší sestra Zorka Janů, také herečka, spáchala sebevraždu.

Baarová v zahraničí nadále hrála, ale její kariéra se pozvolna blížila ke svému konci. Odešla do Rakouska, kde se znovu vdala. Po smrti svého muže - lékaře zůstala sama a v roce 2000 zemřela téměř zapomenutá v Salzburku.

Autor: dews

Nový publicista: :
Nelíbí se vám tento životopis? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně napište.


 

TV Program

ČT1 - Události v regionech (2007) [T...

05:30 - 05:59

22 minut již uběhlo
7 minut zbývá do konce

ČT2 - 24 hodin pražského metra

05:30 - 05:59

22 minut již uběhlo
7 minut zbývá do konce

NOVA - nevysílá se

Prima - Nad hladinou

05:25 - 06:30

27 minut již uběhlo
38 minut zbývá do konce

Český lev Oscar

Filmová databáze v číslech

Filmů: 161767
Osobností: 655451
Fotografií: 622762
Plakátů: 299270
Obsahů a biografií: 148509
foto

Komerční sdělení

Seznam DVD

Potřebujete si udělat pořádek ve filmech? Tak právě pro Vás je tu tento program.

foto

Filmová škola

Staňte se hercem, herečkou.

foto

Poslední komentáře

Králíček Jojo (2019)

Králíček Jojo
Vážných filmů o hrůzách   druhé světové války už se   natočilo nespočet a tak   není marné, zkusit to   natočit jako grotesku, ze   které ovšem více >

Autor: m6k | Hodnocení: 8 / 10

Bolero (2004)

Bolero
Bolero by mohl být o třídu   lepší film, kdyby se Brabec   za kamerou trochu krotil. Jeho   exhibicionismus je natolik   otravný, že se mě z   více >

Autor: topipig | Hodnocení: 5 / 10

Barva z Vesmíru (2019)

Barva z Vesmíru
Jakožto milovník hororových   filmů i knih musím   sebekriticky přiznat, že   Lovecraftovu povídku jsem   ještě nečetl, tudíž   nemohu více >

Autor: topipig | Hodnocení: 7 / 10

Vládci chaosu (2018)

Vládci chaosu
MAYHEM a BURZUM. Dvě   legendární norské kapely.   Euronymous a Varg. Dvě   kontroverzní postavy   norského black metalu.   Ortodoxní blekouši více >

Autor: topipig | Hodnocení: 8 / 10

Past (2020) [TV film]

Past
Nikdo nebyl potrestán. A i   dnes ukazujeme na jakousi   kolektivní vinu. Na zrůdnost   reřimu v 50.letech a místo,   aby film ukázal na   více >

Autor: Zdenek43 | Hodnocení: 1 / 10

Naposled navštívené:Přesunout nabok | Vymazat historii
Lída Baarová

Baarová Lída

Naposled navštívené:
Lída Baarová

Baarová Lída

Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2020, HyperMedia, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.136/0.103