Recenze: Noc úplňku

Vydáno dne 18.12.2019 (526 přečtení)
Dnes trochu navážeme na Hrdinu, protože ač se jedná o jihokorejskou produkci, na obou projektech pracovala stejná kostymérka, což stačilo k oné vábničce „Od tvůrců filmu Hrdina“. 
Ten příběh samozřejmě není nijak komplikovaný. Prostě Yi-Gwak je chuongdaeovský lovec démonů, kterého uspí vesničané vínem, aby shrábli na něj vypsanou odměnu, přestože jim pomohl, když sám porazil démony. Proti vší logice se ocitne v přenádherném Mezinebí, což je místo mezi nebem a zemí, kde jsou všichni v pohodě. Obvykle tady stráví devětačtyřicet dnů, než může dojít ke znovuzrození. Jenže někteří, jak se zdá, na tomto místě zůstávají déle. Průvodce se ho chce ujmout poměrně brzy, ale Yi-Gwakovo jméno se nenachází na posvátném svitku, což znamená, že nemůže být mrtvý, což znamená, že řeší podobný problém jako Miguel z filmu Coco.

Nejprve tedy nemůže do lázní Tanchi, aby ze sebe smyl veškeré bolístky a lidskost. Místo toho spatří Yon-hwa – svou pozemskou lásku, která byla upálena. Je přešťastný, že se s ní znovu setkal a rád by se s ní vrátil na zem. Jenže se zatím proměnila v Chuneen, tedy nelidskou bytost bez bolesti a vzpomínek, a říká si So-hwa. Nicméně umí číst vzpomínky, což se později může hodit. Teď však dostala od pána, co náramně připomíná Pai-Meie, Svatý kámen, který musí střežit, aby nedošlo ke zničení Mezinebí (nebo něco v tom smyslu), přičemž důležitou roli v tom z nějakého důvodu hraje Jezero zrcadlení.

Mezitím Bílí rytíři smrti zavřeli bránu do nebe (o tom se jen mluví), takže Yi-Gwak určitě využije meč Jajak, ale zároveň musí dávat pozor na správné dávkování energie Yin. Potíž teprve nastává ve chvíli, kdy se proti němu postaví jeho pozemští chuongdaeovštví spolubojovníci, kteří ze zad vystřelují odolná lana. Jejich dříve ušlechtilý velitel nerozdýchal znásilnění své těhotné manželky mladými šlechtici, takže se z něj teď v Mezinebí stal zlosyn darthvaderovského typu. Nemůže tedy překvapit, že se i hlavního hrdinu pokusí přetáhnout na temnou stranu síly. Ještě větší potíž by však mohla představovat žárlivá Hyo. Vypadá to, že So-hwa nezbude nic jiného, než porušit zákony nebes a smířet se s miliony let dlouhým utrpením. Leč třeba by jí mohl pomoci Strom utěšení, nicméně to se s jistotou nedozvíme.

Jak píšu, nic komplikovaného. V Noci úplňku stejně představuje stěžejní roli vizuální stránka, která je skutečně dokonalá. Právě kvůli takovýmto záměrům vzniklo spojení „pastva pro oči“. Zároveň se jedná o jedinou složku, ve které předčí Hrdinu. V něm sice bojovníci také létají a jsou schopní i dalších dovedností za hranicí fyzických možností, avšak přesto nám vše servíruje režisér Zhang Yimou tak, že skoro nemáme důvod nevěřit, že snaha o sjednocení sedmi království mohla tenkrát probíhat zrovna takhle. Kdežto Noc úplňku – třebaže se odvolává na skutečné království Shilly – prakticky už od začátku nezapírá, že vyloženě patří do žánru fantasy.

Klidně bych se vsadil, že čistě z tohoto pohledu by mohla být Noc úplňku splněným snem příznivců tohoto žánru. Démoni vypadají správně hrozivě, a proto zamrzí, že jim nebylo věnováno více prostoru. Vizuální efekty jsou potom vskutku precizní a mnohé obrazy se vryjí do paměti. S výjimkou některých záběrů s těmi lany, ale zato včetně těch světlušek, které by taky musely ve 3D skvěle vyniknout. A způsob, jakým zabité postavy mizí, rozhodně nepůsobí lacině ani alibisticky, jak to občas vídáme i v hollywoodských bijácích s ohledem na dodržení ratingu.

Výtvarná stránka tedy precizní, ta obsahová bohužel značně zaostává. Překombinovaný příběh bez jasně daných pravidel – to bývá v Asii problém nejen u jihokorejské kinematografie. V Noci úplňku se mytologie rozvíjí prakticky celou dobu, takže by nepochybně byla pevně daná pravidla záhodna. Takhle zase zůstávají nezodpovězené dosti důležité otázky, tím pádem se kdekdo může začít při sledování ztrácet, díky čemuž nemá finále takovou emocionální údernost, jakou mělo mít. Vizuální stránka zkrátka u epického počinu neznamená všechno.

Noc úplňku
je ale zároveň také love story a jako taková funguje velice dobře, nicméně režisér Cho Dong-Oh kvalit Zhanga Yimou prostě nedosahuje. Kdyby ano, jeho jméno by bylo nepochybně stejně známé. V každém případě Jung Woo-Sung a Kim Tae-Hee si evidentně rozuměli a jejich vztah nás proto musí zajímat. Dokonce si dají pusu, což bývalo u (jiho)východoasijských počinů tabu. So Yi-hyeon taktéž svou postavu pochopila a i když se jedná o vedlejší roli, zvládla ji posunout téměř na roveň těch dvou nejpodstatnějších. Kdyby se něco takového podařilo i představiteli toho záporáka s tím, že jeho backstory a současné počínání by bylo srozumitelněji rozvinuto, Noc úplňku by byla jistě smysluplnější.

FOTO: cinema.de
Hodnocení autora: 7/107/107/107/107/107/107/107/107/107/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Skylink

Hitlerova bitva s médii

O moci médií dnes nikdo nepochybuje. Dokonce se dnes v rámci jejich internetového prostoru mluví o kybernetické válce. celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2020, HyperMedia, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.048/0.039
Partneři:
Hyperreality.cz | Hyperslevy.cz | Hyperinzerce.cz | Bleskove.cz | IQport.cz