Recenze: Mizerové navždy

Vydáno dne 20.01.2020 (775 přečtení)
Miamští detektivové Mike Lowrey a Marcus Burnett se vydávají na stopu zločinu. Celkově už potřetí, avšak podle všeho nikoli naposledy. 

 










 

Na úvod by asi bylo dobré napsat, že předchozí dva díly jsem nikdy neviděl celé. Ne že by mě nudily, ale zkrátka jsem měl zároveň jiné věci na práci. Věděl jsem, že Will Smith a Martin Lawrence hrají dva černé detektivy z Miami, že se tam proto objevuje ten cool záběr na název města s nad ním přelétávajícím letadlem (zopakován bude i ve trojce), že existuje tento song, že ti detektivové slušně hláškují, že není nouze o solidní akci, že to všechno dobře dopadne a že to všechno musí taky být precizně zachycené, protože u režisérského kormidla seděl Michael Bay. U Mizerů navždy se však situace poněkud změnila.

V první řadě proto, že Michael Bay nerežíruje a ani neprodukuje. Pouze se tady mihne na svatbě Marcusovy dcery coby moderátor. Štafetu převzali Adil El Arbi a Bilall Fallah – dva belgičtí tvůrci marockého původu, kterým tento gig přihrálo jejich drama Black a kteří nepřekvapivě všude říkají, že je předchozí Mizerové vždycky nejvíc bavili a že je tudíž skvělé, že můžou režírovat trojku. Na jednu stranu je hezké, že Hollywoodu dává příležitost filmařům, kteří zaujali svým festivalovým počinem (neplatí jen pro Evropany), nicméně je přece rozdíl natáčet nízkorozpočtový bijásek s několika herci/členy štábu, a pak hned bez mezistupně skočit na stomilionový biják s několikasetčlenným štábem a jednou z největších hereckých hvězd současnosti.

Do značné míry Mizerové navždy totiž vypadají, že režisérští kamarádi nevěděli, na co se vlastně nejvíce soustředit. Protože herecké výkony nejsou dobré od nikoho ze zúčastněných. Snad s výjimkou Kate del Castillo, protože záporácké čarodějnice-vdovy, které vyznávají černou magii a hrozí ze svého sídla s krásným výhledem na Zócalo v Mexico City, se přece automaticky musí hrát dobře – to by jistě potvrdila každá herečka. A pak tu máme ještě Martina Lawrence ve scéně, kdy se modlí. A co se týče akčních scén, prakticky se neliší od těch, jaké vídáme na straight-to-DVD akčňákách. Jakékoli (naštěstí nemnohé) snahy o michaelbayovské záběry jsou pokaždé naschvál něčím narušeny, což lze brát jako alibi, protože natočit michaelbayovský záběr zřejmě skutečně dokáže jenom Michael Bay.

Mizerech navždy nejen ty akční, nýbrž i ty neakční scény v první řadě zoufale postrádají kreativitu, což znamená, že na režii třetích Mizerů byli i dva režiséři málo. Jasně, pranic nepomáhá ani scénář, pod který se spolupodepsal Joe Carnahan, tedy osoba s tím dost možná nejpodivnějším smyslem pro humor ze všech osob, které působí v Továrně na sny. A-Team jím pohřbil, Sejmi eso zachránila akce, a vlastně fungoval pouze v Šoférovi, jelikož si díky němu mohl Chris Pine nezávazně herecky zablbnout. Tady se hrdinové pokoušejí hláškovat, nicméně není to ani cool, ani vtipné. Možná s výjimkou dvou tří replik, které by ovšem dokázal v pohodě napsat kdekdo.

Ostatně zápletka taky není z nejpozoruhodnějších, třebaže nechybí mexický drogový kartel. Jenže rozhodně nebylo nutné míchat sem rodinu, což se určitě více hodí do dramatu či komedie. A ne do filmu typu Mizerové navždy, který oba žánry mísí poměrně nešťastným způsobem. Když mám nutkání mísit rodinné záležitosti, chce to jednak lépe napsané a v něčem odlišné a originální postavy, a také ještě více částí kvůli uvěřitelnosti – viz Rychle a zběsile. Právě tahle rodinná linka jednak odvádí pozornost od akce (pozoruhodná začne být asi tak pět sekund předtím, než se nadobro vyřeší), a jednak představuje jediný důvod, proč by bývalo nebylo úplně od věci zhlédnout alespoň jedničku.

Jinak se přihodí, že přítomnost elitní jednotky AMMO, do které patří Alexander Ludwig, Paola Nuňez či Vanessa Hudgens, zdaleka není plnohodnotně využita (což se dalo čekat, když má být film hlavně o těch dvou). Samozřejmě taky nechybí takové ty klasické scenáristické postupy, jako jedna postava nejdříve něco nechce, ale pak změní názor. Nebo když je jedna postava, zdá se, fatálně zasažena do hrudníku od týpka na motorce, který umí jezdit po předním kole, leč za půl roku je z ní zase čipera bez jakýchkoli následků. Nebo když jdou detektivové do klubu, kde je nikdo nepoznává, přestože jsou v Miami podle všeho známější než kdejaká světová rocková superstar.

Mizerové navždy jsou moc, moc průměrným akčňákem, který navíc selhává ve většině aspektů, jaké dělají Buddy movies zábavnými. Není to o tom, jestli sledujeme dva bělochy (Benga v záloze), bělocha a černocha (Smrtonosná zbraň) nebo jako tady dva černochy, což přivádí k myšlence, že by bývalo mohlo být nesmírně zajímavé, kdyby režíroval Tate Taylor … nebo Antoine Fuqua. Jenže se tak nestalo a podle toho to dopadlo tak, že si tenhle biják užíjí asi jen skalní příznivci série. Ale co bychom se kvůli tomu my ostatní rmoutili? Vždyť existuje celá řada lepších akčních komedií. Navíc se třeba tvůrci ve čtyřce polepší.

P.S.: Hasta el fuego!

FOTO: Falcon
Hodnocení autora: 5/105/105/105/105/105/105/105/105/105/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

DVD

Recenze: Cena za štěstí

Příběh o lásce, ze které jde strach. Příběh o lásce k ženě. Příběh o muži mezi dvěma ženami. Příběh... celý článek

Skylink

Hitlerova bitva s médii

O moci médií dnes nikdo nepochybuje. Dokonce se dnes v rámci jejich internetového prostoru mluví o kybernetické válce. celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2020, HyperMedia, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.057/0.043
Partneři:
Hyperreality.cz | Hyperslevy.cz | Hyperinzerce.cz | Bleskove.cz | IQport.cz