Recenze: Past

Vydáno dne 16.02.2020 (1270 přečtení)
Film sledující osud herečky Jiřiny Štěpničkové bude k vidění 16. února od 20:10 na ČT1! A pak samozřejmě na iVysílání České televize. 

 










 

A rozhodně stojí za zhlédnutí, přestože se jedná o dílo určené pro televizi! V některých ohledech totiž příjemně překvapilo, takže to vlastně ani není příliš znát. Navíc kupříkladu kameraman David Ployhar se samozřejmě podílel už na několika celovečerákách, které šly do kin. A taky při natáčení Pasti měl evidentně k dispozici tu nejlepší techniku. Viktor Polesný zatím na stříbrné plátno dostal pouze Milence a vrahy, nicméně jeho televizní tvorba jest velice obsáhlá, má s ní přebohaté zkušenosti a za ty roky rozhodně stvořil pozoruhodné věci, čímž nemyslím jenom Všechnopárty.

Teď se díky doporučení kolegyně rozhodnul zpracovat příběh známé a vynikající české herečky, která v divadle i ve filmu stvořila několik nezapomenutelných rolí. Začínáme archivními záběry na její tvář. Poté následuje scéna na divadle, kde si počíná dosti troufale. Nejen tím zavoláním: „I am here.“ Pak dojde na osudovou chybu, když se přes více než solidně rozjetou a politikou (zatím) nedotčenou kariéru odhodlá k útěku přes hranici spolu se čtyřletým synem Jiřím, který bude později, mnohem později dabovat Harrisona Forda.

Bavíme se o 50. letech minulého století, konkrétně o roce 1951, kdy už byly proradné praktiky STB na denním pořádku. Vzpomeňme třeba na vynikající drama Swingtime o akci Kámen, kdy postavili falešnou hranici uvnitř státu, aby chytali slušné lidi, kteří nechtěli žít pod pošahanou bolševickou nadvládou. Jiřina Štěpničková uvěřila psaní, že byla pozvána Františkem Čápem do Anglie. Jenže ji nenapadlo, že režisér Babičky nikdy žádné takové psaní nepsal. Všechno bylo dílem „estébáků“. Následovalo vězení a dlouhé roky trvající odloučení od syna, kterému přitom chtěla zajistit lepší život.

Její uvěznění řeší i bývalí kolegové v čele s Klánským (David Matásek), přičemž někteří z nich pro ni ze strachu požadují trest nejhorší. Ti, kteří se odmítnou na hlasování podílet, jsou dále pronásledováni. Taková byla doba, která taky vytvářela zrůdné pracovní příležitosti. Třeba dělat vyšetřovatele – nejen přímo v Bartolomějské – a nutit nevinné lidi přiznat se ke zločinu, který nespáchali. Tady má jméno Doubek a nehraje ho Michal Dlouhý, nýbrž Igor Orozovič. Nepůsobí dojmem, že by bezmezně věřil režimu, spíše se jedná o ambiciózního kariéristu, který nechce zastávat žádné podřadné zaměstnání. Snad i proto, aby mohl lépe uživit rodinu, do které patří taky Jitka Ježková. Ale doba je holt taková, že se pro tenhle cíl moc jiných možných zaměstnání nenabízí.

 










 

Jako režisér si možná Viktor Polesný mohl odpustil lehce oldschoolové postupy (např. ty proklady). Jako scenárista se nesnažil o nějakou přesnou rekonstrukci, což je patrné nejen v těch případech, kdy jakoby spojuje dvě různé postavy dohromady. Asi by bývalo nebylo od věci si s Jiřím Štěpničkou o jeho mamince více promluvit. Pak by se zřejmě podařilo zachytit ty vskutku nejdůležitější okamžiky, včetně opětovného setkání se synem (z filmu to totiž vypadá, že se po celou dobu jejího uvěznění v Praze a Pardubicích neviděli, což není pravda). A co se těch dialogů s „estébáky“ týče, po té hromadě filmů a seriálů a nejrůznějších jiných pořadů se už musely psát samy.  

Hlavní roli si zahrála Zuzana Stivínová a Jiřinu Štěpničkovou ztvárňuje jako silnou, nebojácnou ženu, kterou nějaká nepřízeň osudu jen tak nezlomí. Vždyť už za okupace odmítala hrát v německých filmech, na rozdíl od mnoha tehdy slavnějších kolegů a kolegyň, kteří si ke všemu neváhali poněmčovat jména. K natáčení se mohla po propuštění vrátit a rychle mu přivykla. Objevila se například v titulech Kladivo na čarodějnice, Skřivánci na niti nebo F. L. Věk, které patří do Zlatého fondu. Ten protirežimový „škraloup“ se podařilo zamést pod koberec. Zřejmě i kvůli těm Zlatým šedesátým, kdy byla situace – jak známo – poněkud volnější. Malého Jirku Štěpničku si pak zahrál Adam Vojtek, syn frontmana skupiny Kabát, přičemž jeho vyslýchací scéna bude s velkou pravděpodobností tou nejpamátnější.

Past je název, který má v tomto případě více významů. Vedle toho, že se do ní hlavní hrdinka chytila, měla natáčet i počin s tímto názvem, který tenkrát skutečně vzniknul. Jak uvedeno, tohle je televizní projekt, takže se na některých místech muselo šetřit (nejen co se chybějících komparzistů týče). Přitom se občas tedy šetřilo na nesprávných místech. Nicméně pořád jde o český film, který v pohodě snese srovnání s těmi, které se dostanou na stříbrné plátno. Česká televize tak už párkrát učinila, že poslala do kin biják určený původně pro televizní obrazovku (první Anděl Páně, Micimutr, …). V případě Pasti by to bývalo bylo záhodno i z toho důvodu, že některé nešvary jako nepřejícnost a závist si stále neseme s sebou.

FOTO: ceskatelevize.cz
Hodnocení autora: 8/108/108/108/108/108/108/108/108/108/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Skylink

Hitlerova bitva s médii

O moci médií dnes nikdo nepochybuje. Dokonce se dnes v rámci jejich internetového prostoru mluví o kybernetické válce. celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2020, HyperMedia, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.09/0.077
Partneři:
Hyperreality.cz | Hyperslevy.cz | Hyperinzerce.cz | Bleskove.cz | IQport.cz